pľuju, plvati, stsl. plьvati v. pljuti spuere praes. pljują. – Praes. pľuju: v tvář Kristovu plige, ktož atd. Kruml. 58ᵇ, an krví plygie Otc. 223ᵇ, ihned pligete HusPost. 113ᵇ, pohané v tvář jim pligi Pass. 305, upligi jej conspuent Koř. Mark. 10, 34, kteříž krví plygy Chir. 63ᵃ, pliji, -u, pliješ atd. Us. Impt. pľuj, plij Us., plé BartD. 2, 15 (holeš.). Aor. plvach: vplwa jej svými slinami Baw. 59, jeho tvář zeplwachu Krist. 97ᵇ, zeplwachu Pass. 196. Inf. plvati: plwati conspuere Ol. Job. 30, 10; novotv. plíti Us., plut BartD. 1, 6 (zlin.), pluť t. 77 (rožn.) a j. Part. pľujě atd.: plyugyucz tvář na jeho LAl. g, tvář tvú pligycz oškvrnili Krist. 97ᵇ, mezi jeho oči plygicze Hrad. 86ᵃ, plygycze ML. 101ᵃ, plygyce AnsOp. 3, pligyce na ň Pass. 405, pligice na ň Koř. Mat. 27, 30, adj. plygyczych na mě Hod. 31ᵃ atd., plije, plijíc- Us., odpluja si BartD. 1, 346 (lhot.). Part. plval: mezi oči jemu pllwali Hrad. 52ᵃ (2slab.), mezi jeho oči plwaly Vít. 49ᵇ; novotv. plil Us. Part. plván: plwan ML. 5ᵃ, bit i plwan Kruml. 324ᵇ, vplwan Modl. 57ᵇ, Vít. 50ᵇ, AnsOp. 5, uplwan Kruml. 44ᵃ, tvář zeplwana Krist. 102ᵃ tvář zeplywana ML. 2ᵃ, tvář zeplowana AnsV. 3ᵇ (rým: ſepſowana); novotv. plit Us. Subst. plvánie: plwanym plván ML. 5ᵃ; novotv. plití Us. – Stč. plva- bylo původně jednoslabičné.
ruju, rváti, stsl. rьvati evellere (praes. však rъvą). – Praes. ruju atd.: obruge pán vrch dcer sionských decalvabit Kladr. Isa. 3, 17, rujeta-li se dva pacholky Brikcí 140, (kněžie) sě sami zrugí HusPost. 59ᵃ, pohané se rugij a křičie Lobk. 83ᵃ, vlasy (při česání) nerují Voln. 27; ruji, -u, ruješ atd. Us.; novotv. rvu Us., rwau se jako kohouti Prostopr. 28ᵃ. Impt. ruj: ruje se za vrch Rokyc. Jg., rujtaž se Podk. ve Výb. 1, 956, bíte ho, rugte HusPost. 38ᵃ. Impf. rvách: Briseida své vlasy rwaſſe Troj. 140ᵇ, nepoddada sě druh druhu rvásta se Podk. 1. c. Inf. rváti: vlasy wyrwaty Kruml. 381ᵃ, počechu se dvě laštovici rwati Trist. 47, rváti Us., dial. hrvat BartD. 1, 30 (pomor.), ruvať t. 105 (laš.); novotv. routi, rout Us. Part. rujě atd.: ruge vlasy s své hlavy sediech lacerans capillos Ol. 3. Esdr. 8, 72, vlasy s hlavicě rugiuczi UmR. 82, (vrabci) ruyucz (sic) přěs zed upadechu Dět. Jež. 2ᵇ, rugycz své hlavy Drk. 168ᵃ, hlavu rugycz Vít. 38ᵃ, rugicz ROlC. 269ᵇ, ruje, rujíc- Us.; novotv. rva, rvouc- Us. Part. rval: jakž jsú jej rwaly Vít. 50ᵇ, bili, rwali HusPost. 58ᵇ, rval Us., novotv. rul Us. Part. rvav: orwaw svú hlavu Ol. Job. 1, 20, rvav Us. spis.; novotv. ruv, možný ale nedoložen. Part. rván: rwan, uplwan Vít. 89ᵃ var., plece oberwano jest depilatus (humerus) Ol. Ezech. 29, 18. – Sloveso novotvořením se časem zdvojnásobilo a rozlišil se pak i význam: ruji, routi = tahati za vlasy, trhati vlasy atp. a rvu, rváti = trhati vůbec, rváti se = práti se.
snuju, snovati (stsl. snuti, snują a snovą ordior Mikl. Lex., snova- Mikl. III², 123). Praes. snuju: člunek, jímžto (já) oſnugi Tkadl. 3ᵇ, oſnugy ordior MamA. 31ᵃ, Anon. 5ᵃ, světoplozě rodí, plodí, ſnuge Vít. 1ᵃ, co spolu
